|
|
Česko-francouzský kontrastivní lexikologický komentář k právním textům dědického práva
Váchová, Aneta ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Česko-francouzský kontrastivní lexikologický komentář k právním textům dědického práva Předmětem této diplomové práce je česko-francouzský kontrastivní lexikologický komentář k vybraným právním textům v oblasti dědického práva v právních systémech České republiky a Francie. Práce v rámci tří hlavních kapitol provádí analýzu lexikálních specifik francouzského právního jazyka v kontrastu s českým právním jazykem. V rámci těchto kapitol bylo nejprve nutné vymezit a specifikovat právní jazyk, nastínit jednotlivé použité jazykové prostředky a v neposlední řadě jejich aplikaci při překladu právních textů. První kapitola se blíže zabývá právním jazykem obecně - jeho vymezením v kontextu francouzské a české právní úpravy, vývojem odborné slovní zásoby, jakož i analýzou jednotlivých požadavků, které jsou na zákonodárce při formulaci právních textů kladeny. Druhá kapitola je pak věnována konkrétním paradigmatickým významovým vztahům v právním jazyce, zejména pak vztahům porušujícím sémioticko-logický vztah mezi formou a významem (synonymie, polysémie), opozitnosti, hyperonymii a hyponymii. Dané vztahy byly nejprve vysvětleny a demonstrovány na ukázkách z oblasti českého a francouzského dědického práva, dále pak uvedeny do kontrastu s jazykem obecným. Poslední, třetí kapitola, nakonec blíže vymezuje...
|
|
|
Komparativní analýza českého a francouzského dědického práva a rozbor příslušné francouzské právní terminologie s glosářem
ZÍKOVÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce je komparativní analýza české a francouzské právní úpravy dědického práva. Druhotným cílem je analýza příslušných právních termínu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které se následně dělí na dílčí podkapitoly. První kapitola pojednává o české právní úpravě dědického práva. Druhá kapitola se věnuje úpravě dědického práva ve Francii a ve třetí kapitole následuje komparace české a francouzské úpravy dědického práva. Poslední kapitola obsahuje rozbor konkrétní francouzské právní terminologie a její součástí je také francouzsko-český glosář. Práce je zakončena závěrem a resumé ve francouzštině.
|
|
|
Výhrada soupisu v řízení o pozůstalosti
Kejharová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Institut výhrady soupisu v řízení o pozůstalosti Práce poskytuje popis problematiky odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele a omezení této odpovědnosti v podobě institutu výhrady soupisu. Cílem práce je poskytnout komplexní popis tohoto institutu a dopadu jeho využití na průběh pozůstalostního řízení. Práce se též věnuje právní úpravě soupisu pozůstalosti a jeho využití v praxi. Část práce je pak věnována komparaci současné právní úpravy s úpravou, která jí předcházela, a komparaci s německou právní úpravou. Práce je systematicky členěna do pěti kapitol. Cílem první kapitoly je vyložení základních pojmů a zásad, které mají čtenáři poskytnout teoretický základ, a to jak ohledně pozůstalostního řízení jako takového, tak především ohledně osvětlení pojetí přechodu dluhů zůstavitele v souvislosti s principem univerzální sukcese. Druhá kapitola práce se zabývá srovnáním úpravy přechodu dluhů zůstavitele na dědice obsažené v občanském zákoníku s předchozí právní úpravou. V kapitole je nastíněno, k jakým ideovým změnám v průběhu času docházelo a jak se promítaly do právní úpravy dědického práva. Větší část kapitoly se pak věnuje především komparaci s obecným občanským zákoníkem, a to z toho důvodu, že z úpravy dědického práva v tomto zákoníku se primárně vycházelo při tvorbě současného občanského...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Dědická smlouva jako nový dědický institut
Srp, Michal ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce se zabývá starobylým a současně staronovým právním institutem dědické smlouvy v rekodifikovaném soukromém právu. Dědická smlouva (pactum successorium) byla v českém právním řádu do 50. let minulého století považována za tradiční historický institut dědického práva, přičemž byla koncipována jako dědický titul nejsilnější a její uzavření bylo přípustné jedině mezi manželi nebo snoubenci. Zmíněná problematika začala být znovu aktuální v souvislosti s vládním návrhem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), k jehož schválení Poslaneckou sněmovnou došlo 9. listopadu roku 2011. Rekodifikace představuje návrat dědické smlouvy do české právní úpravy dědického práva, avšak přinesla i celou řadu jiných významných institutů, které dosavadní úprava po dlouhou dobu opomíjela či vůbec neznala. Institut dědické smlouvy klade důraz na vůli zůstavitele, jemuž dává další možnost pořízení se svým majetkem pro případ smrti (mortis causa). Jejím specifikem je, že v sobě kombinuje jak prvky závěti (testamentární), ze které se vyvinula a je z ní odvozena, tak prvky smlouvy (kontraktuální). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vůle zůstavitele podle Nového občanského zákoníku
Valešová, Nina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Předmětem mé diplomové práce je přiblížení a popis základních institutů dědického práva s ohledem na autonomii vůle zůstavitele tak, jak jsou upraveny v občanském zákoníku po jeho rekodifikaci účinné k 1. 1. 2014. S ohledem na podstatné a rozsáhlé změny, kterými si prošly prostředky, jimiž může pořizující za života upravit nakládání s pozůstalostí mortis causa, mi téma přišlo aktuální a z toho důvodu jsem si ho zvolila. Snažila jsem se podat ucelený obraz možností otevírajících se před zůstavitelem v případě, že se rozhodne upravit rozdělení svého majetku mimo zákonnou dědickou posloupnost. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, jejichž obsah objasňuje historii dědění na našem území, elementární pojmy, příčiny vzniku dnešního kodexu, instituty upravující přechod pozůstalosti na právní nástupce a v největším rozsahu též dědické tituly, a to ve světle novot, které přinesla úprava civilního práva. V první části textu se zabývám historickým vývojem a východisky dědického práva v období od posledních desetiletí vlády Habsburské dynastie, až do přijetí o. z. 2012, jelikož je vhodné mít alespoň rámcovou představu o souvislostech vedoucích až k dnešní podobě dědění. Druhá kapitola vysvětluje základní legální pojmy užívající se napříč celou oblastí vymezenou § 1475 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Další část...
|
|
|
Zcizení dědictví
Hořejší, Dominik ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se jako první zabývá pouze problematikou zcizení dědictví podle ustanovení § 1714 - 1720 OZ. Jedná se o znovuzavedený institut stojící na pomezí obligačního a dědického práva, který je příbuzný odvážným smlouvám jako jsou pojištění, sázka, hra a los, a který znalo právo první republiky a jehož kořeny sahají až do doby starého Říma, ale které je ze strany současné odborné veřejností téměř neobjevené. Cílem práce bylo přiblížit odborné ale i laické veřejnosti pravidla, principy fungování tohoto právního institutu a zásady, na nichž je vystavěn. Práce velice podrobně rozebírá současnou právní úpravu a věnuje pozornost všem variantám použití tohoto právního institutu v praxi. Diplomová práce dále porovnává novodobou právní úpravu s její předchůdkyní, jež vznikla již na počátku 19. století společně s rakouským ABGB, a též věnuje pozornost judikatuře Nejvyššího soudu na toto téma. Autor práce předkládá na hypotetických scénářích možné varianty využití tohoto právního institutu a všech jeho "proměnných" verzích spočívajících především v odvážnosti a nebo nikoli odvážnosti uzavřené smlouvy, dále pojmenovává slabá místa novodobé právní úpravy a navrhuje jejich novelizaci tak, aby došlo v praxi k vylepšení použitelnosti tohoto právního institutu. Klíčová slova: zcizení dědictví, dědické...
|
|
|
Dědění ze zákona
Rutar, Radka ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Dědění ze zákona Abstrakt Tato práce pojednává o problematice právní úpravy dědického práva, s důrazem na institut dědění ze zákona, a to z pohledu nejen českého právního řádu, ale též ve srovnání jednotlivých institutů se zahraničními právními úpravami. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda současná česká právní úprava může zůstaviteli a dalším zainteresovaným účastníkům řízení o pozůstalosti, poskytnout přehledný, bezpečný a předvídatelný rámec pro platnou úpravu jejich majetkových poměrů vzniknuvších po smrti zůstavitele. Předkládaná práce je svoji strukturou rozdělena do tří větších částí, obsažených v celkem patnácti kapitolách. První část práce se krátce věnuje postupnému historickému vývoji dědického práva a jeho případných kodifikací na území českých zemí a zemí s nimi historicky souvisejících. Součástí první části práce je také přiblížení účelu dědického práva a zásad jej ovládajících, formulovaných již počátkem 20. stolení vynikajícím českým právníkem Prof. Emanuelem Tilschem. Jednotlivé instituty, jako jsou dědické třídy (skupiny), nepominutelný dědic či odúmrť, jsou následně z pohledu historicko-komparativního a též z pohledu platných zahraničních právních úprav logicky uspořádány a popsány v dalších částech práce, a to zejména v kapitolách pět až třináct. Ze zahraničních právních úprav jsou...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
host ::
RSS.